| Naučná stezka Rejvíz se nachází ve stejnojmenné národní přírodní rezervaci rozprostírající se na ploše 396,63 ha v severovýchodní části Hrubého Jeseníku v masivu Orlík. Území je rozvodím Černé Opavy a Vrchovištního potoka, které je položeno v nadmořské výšce 750 až 790 m v široké, mělké pánvi mírně skloněné k východu. Unikátnost přírody této rezervace je podmíněna geologickou minulostí a klimatem. Hranice rezervace jsou vyznačeny na kmenech stromů dvěma červenými pruhy a tabulkami se státním znakem. Okrajové pásmo rezervace tvoří smrkový les o výměře 67,39 ha, jehož charakter se mění směrem ke středu chráněného území v porosty s borovicí blatkou. Lokalita je významným biotopem pro mnoho vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů. Zachované přírodní hodnoty rejvízského rašeliniště jsou nejen objektem vědeckého výzkumu, ale i velmi atraktivní z hlediska cestovního ruchu. |

| Naučná stezka začíná u dřevěné chatky, kde si turisté kromě vstupenky mohou zakoupit řadu suvenýrů. Po povalovém chodníku stezka pokračuje k Velkému mechovému jezírku. Cestou může každý pozorovat změnu, která probíhá v rostlinné skladbě v závislosti na postupujícím zrašelinění lokality - ustupující smrk a nástup borovice blatky. Velké mechové jezírko uzavírá naučnou stezku a návštěvníci mohou pokračovat po modré turistické značce směrem k Jeseníku. Provoz naučné stezky je v zimním období omezen. | ||
| Vstupné: dospělí - 10 Kč, děti, studenti, vojáci a důchodci - 5 Kč | ||
![]() |
![]() |
|
| Rejvízské rašeliniště patří k typu rozvodnicového vrchovišté. Vzniklo v postglaciálni době (před 6 - 7 tisici lety) diky vhodné konfiguraci terénu, který umožňuje dostatečné nadržování vody na nepropustném podloží, čímž byly dány základní podmínky pro vznik rašeliniště. Puvodni smrkový les vlivem silného zamokřent odumřel a byl postupně nahrazen porosty borovice blatky. která dorůstá do výšky 15 m při stáři maximálně do 200 let. Současně došlo v dalším vývoji k intenzivnímu růstu rašeliníku a tvorbě rašeliny. Zaoblený tvar vrchoviště vzniká odstředivým růstem rašeliníkových trsů. Celý jeho povrch je tvarové členěn na menší celky (mikroreliéf) - vypouklé sušší bulty a jejich sníženiny obvykle zalité vodou - šlenky. Rašelinná jezírka se nazývají blanky a jejich silné zamokřelé okraje - lagg. Celková hmota humolitu ve vrchovišti je odhadována na 2,5 milionu m3. |
||
| Schéma tvorby rašeliniště: | ||

| Velké mechové jezírko se nachází ve středu západního jádra rašeliniště. Vrstva rašeliny zde dosahuje výšky 300 cm. Okolí jezírka tvoří porosty borovice blatky (Pinus uncinata) s podrostem mechu rašeliníku a jiných typických rostlin. Vyskytuje se zde i drobná masožravá rosnatka okrouhlolistá. Kromě rostlin zde mají útočiště vzácné druhy živočichů, z nichž např. žluťásek borůvkový a sídlo rašelinné jsou glaciálni relikty. Až výzkumy z poslední doby prokázaly, že rejvízské rašeliniště patří mezi nejbohatší ve výskytu příliš oblíbené skupiny živočichů - pavouků. Severovýchodně od Velkého jezírka leží Malé mechové jezírko, které již dnes zcela zarostlo a je veřejnosti nepřístupné. | |||
| Jak se tam dostanete: | |||
| Autem: Vlakem: železniční stanice Jeseník, dále autobusem z autobusového nádraží, nebo pěšky - po modré (M42),zelené (Z54), červené (Č36) nebo žluté (Žl 67) turistické značce. Autobusem: z Jeseníku na Rejvíz, zastávka Zlaté Hory, Rejvíz - zotavovna |
|||

Převzato z www.jeseniky.net





Nad městem Jeseník se ve výšce 875 mn.n.m nalézá pěkná rozhledna s výhledem do Polska, hřeben Hrubého Jeseníku a na část Rychlebských hor. U vyhlídkové věže je navíc umístěna malá chata s občerstvením. Historie rozhledny sahá do roku 1899 kdy byla slavnostně otevřena díky Frývaldovskému turistickému spolku. V roce 1902 zde byla postavena i chata, ta však roku 1955 vyhořela. Rovněž rozhledna po válce chátrala a napravení situace se dočkala až po roce 1976. V dnešní době byla obnovena i turistická chata. Nedaleko se nachází další oblíbené místo - Čertovy kameny. Jedná se o skalní útvar s turistickou chatou a pěknou vyhlídkou....